Blog jako pole inspirace, příběhů, úvah pro Tebe

Sdílím tady v blogu inspirace, vhledy, příběhy bytostí, blízkých, přátel, klientů.  Je to pole, kde se příběhy mění v kódy a každé čtení otevírá další vrstvu Tvého vlastního vědomí. Každý příběh je portál, každý odstavec je ladění. Podle naladění jsi v dění. Je to frekvenční ladění s Reni. Děkuji  Ti za souznění.

Tvoření z Bodu Nula od Gabriely Sivatori -

 to je malování na čisté plátno než se otevře nová realita.

Bílé plátno je posvátné místo, odkud vzniká celý Tvůj Vesmír


Na začátku prázdného plátna vzniká hluboká vize a s ní spojené pocity a energie. Je to záměr frekvence, kterou chci prožívat, připomínat si, cítit v mém těle, když obraz vidím. Je to frekvenční zpráva, něco jako umělecká technologie, která na nás působí energeticky a aktivuje v nás specifické vlny, vibrace, uvědomění si sebe sama.

Ptám se přírody, lesů, stromů, svého vlastního vědomí a těla. Inspiruji se kolektivním vědomím, tématy, kterými v životě procházím. Ladím se na to, co nás přesahuje, nechávám se vést, naslouchám tomu, kam mne vede moje ruka, intuice a duše. Ptám se : " Jak si přeji, aby obraz vypadal, jak vidím energii záměru v barvách, tvarech, jak zvěčním bytost nebo vědomí lesa, jak ztvárním frekvenci bytí v přírodě ? "Odpovědi přichází v podobě pocitů, který vtiskávám a vmaluji do čistého plátna.

Malování je proces, který nejdříve prochází mnou, skrze mne tvořím to, co je v souladu se mnou a vizí obrazu. Obraz vzniká postupně, vyvíjí se a přenáší se na plátno. Má vrstvy stejně jako já, má svůj vlastní čas na stvoření. Vnímám, že má i své vlastní vědomí a duši. Nikdy nevím, co přesně namaluji, vše se rodí z mé vnitřní představy. Já především prožívám energii, v souladu s tím, co si přeji zhmotnit, tu energii, která tvoří spolu se mnou. Gabriela

Tady mám otázku pro Tebe milá bytosti :

" Víš, jak si tvoříš realitu právě Ty ?

Vizualizace na zdraví od Karin



Znáš větu : " Nemám čas ? "

Kolikrát jsme tuto větu během života vyslovili a slyšeli ? Co nám říká ? O čem vypovídá ? Nemám čas pro sebe ? Nemám čas na Tebe ? Schováváme se za ní nebo jsou opravdu všechny ty věci a činnosti, tak důležité ? Jsme my tak důležití, že nemáme čas sami pro sebe ? Je to jen náš autopilot ? Co všechno se dá zabalit do tak jednoduché věty? Nejbohatší žena Evropy Francoise Bettencourt, pokračovatelka firmy L´Oreal,  žila 94 let. Sama sebe se na sklonku života zeptala : "Kolik let, z toho jsem opravdu žila ?" Má přítelkyně Kamilka často říkávala : nemám čas si přečíst knížku, nemám čas se vyhřívat na sluníčku, nemám čas....až jednoho dne se čas naplnil a rozplynul. V den, kdy padal první sníh, se rozplynul sen a mé slzy splynuly s vločkami. A den byl bílý, čas nekonečný, plynul dál do Země a do Vesmíru ke hvězdám, kde čas končí a začíná, kde čas není.   Reni

Má otázka :  "Jsi tady a teď, žiješ v přítomném okamžiku ? " 

Meditace ze zahrádky 

Představ si mysl jako zahradu  plnou květin, barev a vůní. Svou zahradu zalévám čistou vodou z křišťálového potůčku, květiny, stejně jako mysl čistím od plevele. Mé oko spočine na tulipánech, které nádherně voní a jsou bílé -  pro čistou mysl jako stvořené.  Pak se zadívám na slunečnice, které vypadají jako sluníčka, dodávají energii , cítím jak mě hřejí. Slunečnice vypadají tak, jakoby měly stále dobrou náladu - dobrou mysl. A už mě vítají svou jemnou růžovou barvou růže. Růžová barva mě uklidní, zklidní nádech a výdech, Vůně růží je omamná stejně jako štěstí, které zaplavuje mou duši. Představuji si, jak sedím ve své zahradě a zachytávám své myšlenky. Když na mě přijde smutek, popojdu k tulipánům a vdechnu jejich vůni, nechám se pohladit jejich jemností a čistotou. Když mě popadne hněv, skloním se pokorně k růžím a jejich barvy a tvary naskládaných sukniček mě uklidní svou krásou a jedinečností. A když potřebuji načerpat sílu, dotknu se slunečnic všemi smysly, sednu si mezi všechna sluníčka a nechám proudit svým tělem jejich zázračnou energii. Kdykoli přilétne negativní myšlenka, představím si ji jako plevel, který mé zahradě ubližuje. S láskou a péči plevel vytrhnu, a má zahrada je opět krásná, plná barev a vůní. Svou zahradu ve své mysli vnímám s radostí a pocitem spokojeností.  Má otázka : "Jak čistíš svou mysl Ty ? "  Reni                                      



Léčení vnitřního dítěte

V každém z nás je malé, 6 leté, vnitřní dítě. Naše vnitřní dítě si pamatuje úplně všechny pocity a emoce - dobré i špatné. Vše je hluboce uloženo v našem podvědomí jako nahraný program. A tento program si představte jako software a naše tělo jako hardware.  Tyto programy nás automaticky ovlivňují v oblasti rodinných, partnerských, pracovních  vztahů,  naši hojnost a finance, zdraví a také náš vztah k sobě samým po celý život. Všimněte si, co říkáme : " Holky jdou na kafe a kluci na pivo ".Tam uvnitř jsme stále malé děti se svými pocity ublížení a zraněními, touhami  a potřebami po pocitu pochvaly, uznání , bezpečí. Až poznáte své skutečné vnitřní dítě, pochopíte a přijmete, můžete své vnitřní dítě milovat a léčit. Bude chráněno Vaší láskou, Vašim sebepřijetím. Bude to pro Vás nový pocit umět se pohladit, pochválit, poděkovat si, všímat si Vašich pocitů tak, aby jste se ve svém těle cítili. A Hlavně přestaňte se na sebe zlobit, vypněte svého vnitřního kritika. Vnímejte se s laskavostí, Váš vnitřní hlas můžete nastavit na dobro a lásku k sobě samým. Vaše myšlenka má velkou moc - miluje i zraňuje, dokáže kouzlo i zlo. Má otázka:   " Jaké myšlenky si říkáte sami sobě svým vnitřním hlasem ? "     Reni...



Podělte se se mnou o Vaše postřehy, myšlenky a všechny radosti  Vesmíru . Reni