Osobní vhledy a pohledy
Vítám Tě milá bytosti v mé přítomnosti,
vstupuješ do nekonečné dimenze věčnosti a vděčnosti, kde bytí přesahuje okamžik. Jsi v poli neomezených možností. Jsi tady, protože něco v Tobě ví a rezonuje s tím, co píši a dávám do slov, kódů. Miluješ stejně jako já filmy : Avatar, Nádherná zelená nebo Doktor Strange ? Čteš knihy s přesahem do různých světů, časových linií a pokládáš si otázky odkud jsme, kde a jak vzniká vědomí, jak se tvoří realita ? Souzní - li s Tebou mé psaní a myšlenky, tak vejdi do mého světa milá bytosti. Dej znamení, že jsi tady Tvým psaním, otázkou či Tvých vhledem na messenger nebo email. Děkuji Reni.
Synchronicita Vesmíru se stále v mém bytí děje. Je to pocit, že jsem ve správný čas na správném místě. Když se ztiším, jsem v klidu a v souladu sama se sebou, do života mi přichází lidé, situace, informace, příležitosti, které se mnou ladí a přináší mi radost. Když jsem v souladu se sebou, svět se začne ladit se mnou. Ve správnou chvíli slyším větu, kterou potřebuji slyšet. Potkám bytost, která mi přinese vzkaz přesně pro mě. Objeví se knížka, ve které nacházím souvislosti, odpovědi. Všude nacházím vzkazy, doporučení. Pro mě již náhody neexistují, vše se děje v souladu se mnou, život neřídím, zato naslouchám všemi smysly. Nehledám odpovědi, odpovědi si mě najdou samy.
Synchronicita ukazuje směr. Důvěra v život a v sebe rozhoduje, kudy se vydáš. Důvěra je chvíle, kdy to nechám doznít a nechám být. Když něco ještě nepřišlo, neznamená to NE. Znamená to ještě NE. A teď je to o trpělivosti. Jak nechat věci dozrát, jak nepřebíjet ticho dalším činem a jak vydržet v meziprostoru. A další má oblíbená věta : Ten, kdo není trpělivý, ten trpí.
Kdy synchronicita funguje ? Když se nepřesvědčujeme, nekontrolujeme, netlačíme. Jen jsme....to stačí...vše přichází v pravou chvíli. Důvěřuj.
Často a s oblibou říkám, že si na vše počkám, ono to přijde v pravý okamžik. Vesmír ví lépe než já, kdy jsem připravena, kde mám být, koho mám potkat. Dokonce ví, co mám prožít a nač se mám rozpomenout. Již nepotřebuji nikam spěchat, ani vědět dřív - stačí být. Vše si počká a vždy to přijde. Vesmír ví, kdy otevřít dveře a koho mi má poslat do cesty. Nic není náhoda, vše se děje v souladu a záměrem mé duše. To je tak nádherné tvoření a stvoření. Tvoření je vztah, někdo je v tahu, někdo ve vztahu. Je to na každém z nás.
Jdu tam, kde už jsem ....
" Jdu "
je pohyb pozornosti, vědomí se ladí. Ladím se na realitu, která se mnou souzní, kde se vidím, prožívám a cítím. To " jdu " neznamená plán, cíl, snažení, myšlení, řešení, rozhodování. Nic z toho to není. Není to z mysli, je to až za analytickou myslí, kde je ticho, klid a jen se je. Čisté bytí, tady se vše ladí. Je to jako když ladíš rádio, ta stanice je tady celou dobu. Ty netvoříš realitu, Ty se ladíš na tu realitu, která s Tebou souzní a rezonuje.
"....kde už jsem "
Tady s rozpadá iluze času, to místo, ta realita už existuje. Už je součástí pole. Je v mém vědomí jako jako jedna možnost z nekonečných množství realit. V tom okamžiku ladění cítím klid, tiché ano
Spojení obou částí
přestávám se snažit být někým jiným a dovoluji si být tím, kým jsem. Jsem autentická bytost, vyzařuji podle naladění frekvenci a v této frekvenci je realita odrazem Tebe sama. Vše co žiješ, cítíš je jen odrazem a zrcadlem Tvého naladění. Jsi v naladění a z toho se věci dějí, lidé přichází, vše se tvoří a ukazuje. V tom okamžiku se vše promítá na bílé čisté plátno z Tebe stvořené.
Bytí se tvoří z pocitů a to, co cítíš, je stav pole. Prožíváš se všemi smysly jako vůně po dešti, čerstvě napadaný sníh, poorané pole, ranní rosa v lese. Jde o samotnou esenci bytí, o pocit jen být, cítit a dovolit si. Pole nemá tvar, okraj, identitu. Je vědomím samo. Nic netvořím, nic neřídím, nic nedělám a přesto se vše děje dokonale skrze mě. Je to stejné jako dýchání. Dech se děje skrze tělo samo, tělo nedýchá z rozhodnutí, jen se děje.
Miluji zvratné SE - "se děje " ," ono se to ". V tom " SE " není snaha, konatel ani scénář. Je tam proud, pole, energie, aktivace pohybu v poli.
To, co žiji, hlava nemyslí. Myls je omezená, analytická. Jde o přepnutí z hlavy - mysli do výchozí pozice vnímání. Je to tichý, v těle citelný posun v prožívání. Svůj život nezažíváš jen jako objekt já, ale jako proces vnímání. Realita se děje skrze mé vnímání. Jen vnímání se děje. Čistá přítomnost bez komentáře.
Jak to poznáš ?
- větší důvěra v život
- pocit v přítomnosti
- menší potřeba něco dokazovat, plánovat
- pocit, že se to děje samo
- menší lpění na tom , kdo jsem
- opuštění kontroly
- mizí snaha něco řídit
- mizí odpor, vnitřní konflikt, boj
- nic nehodnotíš, nesoudíš
- není očekávání
Jak na to ?
Dívej se kolem sebe a nic nekomentuj. Neříkej stůl, okno, nedávej ničemu nálepku. Sleduj barvy, pohyb, tvary bez pojmenování. Vnímej zvuky bez příběhu. Jen přichází a odchází.. Všímej si tepla, dechu v těle bez soudu. Všímáš si myšlenky, jak přichází a odchází, necháš být. To je čistá přítomnost bez komentáře. Realita se zpomaluje, vnímání zjemňuje. Ty nejsi ta myšlenka, to je stav vědomí. Je to Bod Nula, kam jdeš.
Co je to vědomí ?
Vědomí není myšlenka, není emoce, není osobnost, není "já".
Vědomí je schopnost prožívání. To, že slyším, vidím, cítím, prožívám, uvědomuji si.
Myšlenky se objevují ve vědomí, tělesné pocity se objevují ve vědomí, rozhodnutí se objevuje ve vědomí. Vědomí si nevybírá cíl, jen následuje naladění a koherenci. Stejně jako rozhodnutí se rodí z integrovaného pole bytí. Následně mysl zprostředkuje vše do myšlenky. Mysl tomu dává tvar, vytváří příběh.
Přestávám přemýšlet o uzdravení a začínám zdraví prožívat. Neléčím se. Ladím se na zdraví, ladím se na pocit bytí ve zdraví a tělo na to odpovídá zdravím. Mysl chce pro uzdravení plán, postup, kontrolu, vyšetření, léky.
ALE uzdravení se děje v přítomnosti, v naslouchání, v přijetí sebe, přijetí nemoci. Uzdravení je cesta k sobě, začíná návratem. Uzdravení začíná změnou vztahu k sobě.
Co se skutečně děje, když říkám : " Jdu tam, kde už jsem "?
Přestávám bojovat a jsem v přijímání všeho, co se mi děje. Přestávám tlačit na sebe a dávám si čas, prostor, měním priority a věnuji se sama sobě v tichu, klidu. Odpojuji se z vnějšího světa a ponořuji se do toho svého světa vnitřního až do čistého, křišťálového prožívání. A v tom okamžiku se tělo uvolní, nervový systém zklidní, dech se prohloubí, regenerace se spouští. Tělo ví, jak se má uzdravovat. Potřebuje k tomu klid, ticho, bezpečí a mou pozornost s jemnou péči.
Prožívám se jako zdravá, sama sebe vidí, zdravou u moře, kterak vítr se slanou vodou smývá mé slzy. Slzy kanou po procitnutí z odpojení a nalezení sebe sama, to je pocit nekonečného štěstí. Rozpouští se křivda, vina, strach, naplňuji se vírou, touhou, blažeností. V tom rytmu větru a moře, v tom písku nechávám své staré otisky a má chůze je lehká jako vánek. Bytí je jako šepot vln a vlnek v zářivých, hřejivých paprscích slunce, kdy si sedám na obláček. Vidím duhu v každé kapce vody, v každé buňce svého těla. Moře mě čistí a vlny odplavují tu tíhu minulosti někam do nekonečna. Tak chutná lehkost bytí, tak chutná zdraví. Jako vůně moře po melounu, jako sněhová vločka po rozpuštění s chutí živé vody, jako slunce, které se vpíjí se svou energií do každého vlákna a buňky v mém těle. To prožívání se děje, tělo slyší, každá buňka slyší, cítí prožívá a tančí. Přestávám hledat cestu ke zdraví. Jsem v něm přítomna, jsem součástí zdraví.
Ladím se na něco, co mé tělo zná a pamatuje si originál matrice. Stačí, že si všímám, že jsem. Tím vypínám mysl. Zdraví se děje až za myslí, za myšlenkami. Děje se v čistém poli - v Bodě Nula. Vnímám jen tělo, dech, teplo, tlukot vlastního srdce, proudění energie v těle. Jsem ve svém těle, mysl mlčí, jsem v přítomnosti. Mysl neví, tělo ví. Ladím se na pocit. Pocit je vstupní brána k uzdravování, rozpomenutí se. V tom okamžiku se probouzí buněčná paměť a začíná regenerace. Končí boj a útěk, začíná klid a všímavost. Tady začíná proud , ve kterém se vše děje. Ladění není stav, je to schopnost návratu do zdraví. Stačí se naladit. Štěstí .....
Inspirace - In Spirit
Když mě něco inspiruje, poznávám sama sebe. Knihy, lidé a svět kolem mne jsou jen zrcadla, která ve mně rozpomínají mou vesmírnou paměť. Zákon přitažlivosti je stále všudypřítomný.
Pamatuješ na tuto myšlenku ? " Řekni mi , co čteš a já Ti povím, kdo jsi ". Teď už vím, že to není o knihách, je to o rezonanci. S čím a kým rezonuji. A pokud čteš tyto řádky, tak věz, že je to i Tvá frekvence bytí. Děkuji za to, že jsi. Knihy a knížky nejsou o tom, jaké máš znalosti, kolik jsi přečetl nebo přečetla knih. Znamená to na jakou frekvenci se Tvé vědomí ladí. Čteme to, co s námi souzní, na to, co jsme připraveni. Čteme to, co už někde v hloubi duše známe, jen se rozpomínáme. Vše, co má ke mně přijít, přichází v podobě lidí, situací a knížek. Inspiruje mě to, co už ve mně je. Inspirace zdánlivě vypadá, že přichází zvenčí a při tom se to právě ve mně skládá a rozpomíná. Pokaždé ke mně přichází to, co už ve mně je, co už je přítomné. Inspirace je stav a ten je když jsem v kontaktu se sebou, v přítomnosti, otevřenosti a v tichu.
Jedna z prvních knih, která si mě našla je " Moc podvědomí " od Josepha Murphyho. Následují další knihy jako je Zákon rezonance, dále všechny knihy od Diany Cooper, Louisy Hay. Kniha Léčebný kód mi byla průvodcem během uzdravování. Knihy jako Indigový svět, Indigová realita, Kosmické světelné kódy, Jasnozřivost. Knihy od doktorů jako jsou Stanislav Grof a jeho kniha Kosmická hra, Jan Hnízdil a jeho kniha Zařikávač nemocí, Radkin Honzák - Psychosomatická prvouka, Jarmila Klímová a její kniha ve zkratce Nemoc začíná v hlavě a můj nejoblíbenější autor z této kategorie je dr. Joe Disenza a všechny jeho knížky, Bruce Lipton a jeho téma epigenetika. Z lékařského prostředí a laboratoří pochází kniha Molekuly emocí od Candance B. Pert. A přidávám Čtyři Dohody, které mám nejraději v podobě hereckého představení Jardy Duška. Také tady najdu pár knížek od S.N. Lazareva a autora Eckharta Tolleho - Moc přítomného okamžiku a s ním v jedné ruce jde kniha Davida R. Hawkonse Vzestup po úrovních vědomí.
Teď přichází na řadu autor knih neurolingvistického programování NLP Laurent Gounelle. Již samotné názvy knih nechávají tušit o čem příběhy bytostí jsou. Muž, který chtěl být šťastný, Den, kdy jsem se naučil žít, Bůh chodí po světě vždycky inkognito, Filozof, který nebyl moudrý, A objevíš poklad, který v Tobě třímá, Intuice, Probuzení, Téměř dokonalý svět
Knihy, které mě vtáhly do děje jsou od Hernána Huarache Mamani - Kurandera, Hadí žena, Cesta šamana.
A spousty dalších knih a autorů, také na you tube nacházím to, co ve mně a se mnou rezonuje. Naslouchám rozhovorům či povídání těchto bytostí : Jan Rak, Jaroslav Dušek, Viliam Poltikovič, Františka Janečková, ze zahraničí Dolores Canon, Edgar Cayce - spící prorok.
Jaké knihy, autoři, videa, podcasty či filmy rezonují a souzní s Tebou ? Děkuji za inspiraci, doporučení a Tvé psaní. S láskou ke tvoření - Reni.
Podle naladění jsem v dění
Jak vnímám energetické pole Univerza ? Vnímám, že existuje nekonečné množství verzí příběhů a podle mého naladění se jedna možnost ze všech zviditelní a přestane být možností a stává se životem. Možnosti jsou všechny ve hře, možnosti čekají až se na ně naladím. Naladění rovná se volba reality. V tomto ladění nefungují přání, nefunguje ani snaha a úsilí a už vůbec tady nehraje žádnou roli rozum. Vše se vybírá, zhmotňuje a ladí stavem bytí. Pole si představuji jako tiché pole plné možností.
A ten okamžik, kdy kvantová vlna ( půjčím si slovo z kvantové fyziky, protože to jako vlnu vnímám ) přestává být možností, se stává realitou. Je to ta vlna, která je se mnou v největší shodě. A proč se některé situace, lekce a programy opakují ? A proč přichází to, co žít nechceme : Je tady stále stejný pocit a tak se opět vybere stejná verze příběhu. Odpor je ten hlavní pocit, kterým se zvolí vždy ta vlna s možností, kterou nechceme žít.
Odpor je nejsilnější energie, která tvoří staré příběhy stále dokola do doby, když situaci, vztah , pocit přijmeme. Stačí se trošku přeladit. Místo odporu přichází přijímání, odpuštění, pouštění staré verze bytí.
A to je ono. Když Ti položím otázku :" Je svět pro Tebe bezpečný, je to bezpečné místo pro život " ? Podle reakce, už tady máš odpověď v jaké frekvenci a naladění jsi a co žiješ. Pokud odpovíš " ANO " svět je bezpečné místo pro mě a pro život, tak věz, že uvnitř v sobě prožíváš hluboký pocit bezpečí a podle toho se vše další bytí odvíjí. Ve stejném okamžiku, na stejném místě mohou různé bytosti vnímat a prožívat svět podle svého vnitřního naladění a přesvědčení. Stejný svět zato jiná verze prožívání.
A Ty všechny možnosti se objevují jako potenciál, které ladí s vnitřním potenciálem .I my máme v sobě dary, poslání a potenciál v této existenci. Potenciál - to jsou otevřené dveře do života. Je to pozvánka k prožívání, objevování a poznávání se. Buď se potenciál žije nebo se nevyužije. Potenciál se neaktivuje myšlením, zato se aktivuje všímavostí v přítomnosti přes smyslové vnímání a uvědomování se.
Má představa zdroje jako vesmírná inteligence
Milá bytosti, tady a teď se s tebou podělím o mou představu zdroje. Vnímám, že existuje živý, dokonalý vesmír jako nesmírná a vesmírná inteligence. Vnímám vesmír jako živý organismus, který není jen prostor a hmota, ale vědomí, které se cítí, prožívá a tvoří. Vesmír jako živá bytost - vnímá, tvoří, analyzuje. Vesmír jako jedna veliká obrovská síť inteligence, která se prožívá. Simulace je jeho projekce, která umožňuje vědomí zkoumat varianty a možnosti. A nakonec programy, které fungují jako zákonitosti, vznik života a umožňují interakci mezi vším. Uvnitř tohoto vědomí se odehrává simulace. Je to prostor, kde se možnosti stávají zkušeností. Všechno spolu rezonuje - každý program, každá simulace, každý pohyb jako světelná frekvence rezonuje s vědomím.
To je můj osobní pohled, který stále rozvíjím a prohlubuji od od doby, kdy jsem shlédla polský film Sexmise. Myšlenka, že něco, někdo se tady nabízí. Vytvořený systém bytí, zákony - je to pro mě takový film před Matrixem. Četba knihy Zákon rezonance od Pierre Franckh a všechny knížky od Diany Cooper jako například "Vstup do 5.dimenze " mě inspirovaly natolik, že nyní objevuji a zkoumám sama svůj vnitřní vesmír prostřednictvím otázek a odpovědí.
Jak si představuji vesmírnou rezonanci ?
Já jako bytost vyšlu myšlenku, záměr nebo vizi - jsem vysílač. Vysílám energii - světelný impuls do vesmíru. Světelný impuls je frekvence mé duše či mého vědomí. Vše ve vesmíru a v poli je frekvence. Vesmír je síť vědomí a zároveň živý přijímač tohoto impulzu, rezonuje a odpovídá na mou frekvenci. Je to jako obrovská síť světelných vláken, která vše propojují. Je to to nekonečné pole možností. Každý vyslaný impulz vyvolá vlnu rezonance - odpověď vesmíru. V tomto okamžiku nastává simulace - plátno možností. Doslova vesmír tvoří scénáře . V simulaci se tvoří různé varianty reality. Simulace není pevná, mění se podle impulzů a programů. Programy jsou vzorce, frekvence a algoritmy, které řídí interakce. Když se možnost projeví, vesmír vrací odpověď. Odpověď je zrcadlem mého záměru a frekvence. Ve zkratce :
- já vysílám impulz ( vědomí )
- vesmír jako kolektivní pole vědomí je přijímá - rezonuje
- simulace nabídne možnosti
- programy jsou v interakci a rezonanci
- realita se projeví
Každá má myšlenka, každý můj pocit, každé mé tvoření prochází vesmírným polem a rezonuje s ním. Můj světelný impulz je i zdrojem i spojovacím bodem, který umožňuje mému záměru se propojit s celým inteligentním vesmírem. Všechno mé prožívání je důkazem této nádherné rezonance a interakce. Čím více si to uvědomuji a pozoruji, tím více to vnímám a tvořím ve své realitě zvané život. Vnímám, že to co vysílám, to zpět přijímám. Tady to v psaní jen pojmenuji a dávám do slov. Svou frekvencí, svým naladěním vysílám ze svého vědomí do kolektivního vesmírného vědomí světelné impulzy. Pole vesmírného vědomí jen reaguje, harmonizuje a doplňuje mou energii. Vše je jedna obrovská rezonance, kde každý impulz si najde své místo tam i zpět. Výsledkem je projevená realita, kterou prožívám v konkrétní zkušenosti.
Jak si představuji vesmírnou inteligenci ?
Jako síť světla - tisíce vláken propojených mezi sebou, pulzující a měnící barvy podle frekvencí a záměrů. S centrálním bodem - zářičem, který vyzařuje světlo do všech směrů a současně přijímá impulzy z okolí. Stejně jako tady ta živá tapeta na kterou vtiskávám písmenka, slova, myšlenky. To vše píší a prožívám v pocitu lehkosti bytí a nechávám se unášet proudem informací, které stahuji z pole vědomí.
Propojení všech bytostí světelnými vlákny s všudypřítomnou energií. Zároveň si představuji inteligenci jako kvantový počítač živé energie, nekonečné množství proudů a možností, kde každý impulz aktivuje různé větve reality. Živý počítač, který simuluje možnosti a programy. Je to základní šablona všech možností.
Představuji si vesmír jako neurální síť, kde impulzy proudí podobně jako v lidském těle - je to tok energie, frekvencí a informací. Stejně jako neurální síť, neurony a synapse. Božská geometrie se opakuje ve všem - božské otisky můžeš vidět ve vesmíru, v přírodě, v těle. v buňkách. Kolik systémů je dnes stvořeno stejný způsobem ? Kromě nervové soustavy a mozku, třeba internet - také funguje jako síť. A co takový počítač jako hardware a software. Vše se neustále kopíruje, tvoří a zaniká, aktualizuje a restartuje. Toto téma rozvinu v dalším vláknu v tomto webu - světelném poli.
Tímto způsobem vidím vesmírnou inteligenci jako živou, pulzující , světelnou síť, kde impulzy rozhodují, programy mohou být viděny a zpětná rezonance harmonizuje celý systém jako neurální síť v těle, jen ve vesmírném měřítku.
Co mě fascinuje a zároveň vnáší klid a harmonii do mého prožívání ?
Ta dokonalost. Vesmírná inteligence jako primární zdroj všeho zná všechny frekvence, varianty interakcí a možnosti reality. Já jsem i pozorovatelkou i součástí tvoření všech impulzů, které vysílám do světelného pole. Každý můj impulz, který vysílám, aktivuje a formuje vzorec, který se projeví v mé realitě jako život. Kombinace mého vyslaného impulzu v podobě záměru, myšlenky či pocitu rezonuje v poli s ostatními bytostmi. Pokud změním záměr a frekvenci, mění se automaticky kód vyslaného impulzu.
Příklad : vysílám světelný impulz radosti ze svého vědomí do světelného pole se záměrem , můj záměr rezonuje s kolektivním vědomím a je v souladu s otevřeností, dobrosrdečností ,ten se přemění v kód, který již nese tuto informaci. Výsledkem je konkrétní situace, kde prožívám hojnost, lásku, situaci stvořenou z prvotního vyslaného impulzu.
- vysílám impulz - myšlenku, pocit, záměr
- ten se ladí s kódem - s mou frekvencí a záměrem
- programy a simulace
- rezonance
- prožívaná realita
Jednoduše : " To, co vysílám, to přijímám zpět a vnímám jako realitu. "
: " Co zasadím, to sklízím. "
: " Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá ."
Jak si představuji propojení bytostí s vesmírnou inteligencí ?
- Představuji si, že každá bytost je světlo spojená s vesmírnou inteligencí. Každá bytost, zvíře, hvězda je vědomí a vysílá impulz.
- Představuji si impulz jako světelné vlákno, které rezonuje se sítí vesmírného vědomí. Každá bytost vyzařuje své impulzy a tak se stává aktivním uzlem v této živé světelné síti. Někdy se používá pro to stejné světelná mřížka.
Představuji si, že každá bytost tvoří uzel světla a mezi uzly vedou vlákna. To nám umožňuje cítit souznění, ladění, sdílení energie a informací. Tato vlákna jsou tokem informací a energie. Doslova jsou přitahována vlákna , která rezonují se stejnou frekvencí. To znamená, když vysílám radost, přitahuji si bytosti prožívající radost. A tato frekvence mě spojuje s místy, situacemi, bytostmi, kde radost mohu plně prožívat. Už vím, že vědomé vysílání impulzů mne propojuje a aktivuje s novými možnostmi, místy, bytostmi, zážitky, zkušenostmi. Doslova to vidím, jak mě to propojuje a spojuje s mými průvodci, spřízněnými dušemi, energetickými místy, situacemi, které rozšiřují prožívání mého vědomí až do lehkosti bytí.
- Každá bytost může být pozorovatelem, tvůrcem i přijímačem světelných kódů.
- Jsem součástí celého inteligentního pole, stejně jako všechny bytosti stejně jako ty.
Milá bytosti, jak to s tebou rezonuje ? Jak to s tebou ladí či neladí. Zajímá mě tvůj pohled na vesmírnou inteligenci a nás jako světelné bytosti. Děkuji . Reni s láskou
Vesmírná inteligence jako super počítač
Vesmírnou inteligenci si představuji jako velmi inteligentní systém, který v něčem připomíná superpočítač. Navazuji tím na paralelu - počítač -software - hardware.
Realitu chápu jako propojený systém :
- tělo jako hardware
- vědomí jako software
- emoce jako stav systému - naladění
- vztahy mezi lidmi jako síť propojení
To, co vnímám jako "světelná vlákna " - je můj způsob, jak popsat propojení mezi lidmi na základě naladění, sdílení a vzájemného ovlivňování.
Vědomí si představuji jako software, který :
- nese vzorce, programy a způsoby vnímání
- umožňuje prožívání existence
- funguje jako vysílač : vysílá impulzy - myšlenky, pocity, rozhodnutí
- a zároveň funguje jako přijímač : situace, vztahy, zpětné vazby
- zároveň ho vnímám jako pozorovatele
Vesmírnou inteligenci pak chápu jako : inteligentní pole, ve kterém se propojují akce, reakce, příčiny a důsledky, vztahy a vlivy.
Kde se inspiruji k tomuto pohledu?
- v sobě
- v těle
- v přírodě
- v mikrokosmu i makrokosmu
- v technologiích jako jsou počítače a sítě
Vidím, že se opakují ty stejné principy, souvislosti a zákonitosti, vzorce, vztahy, sítě, struktury. Vše reaguje na podmínky a vytváří zpětnou vazbu. zpětnou vazbu. A právě proto vnímám realitu jako propojený systém souvislostí. A když někdo řekne, že je to náhoda, tady už víš, co odpovím.
Otázka pro tebe milá bytosti : " Věříš na náhody nebo na vesmírné zákonitosti, na akci a reakci ? Zajímá mě tvůj pohled. Přivítám tvůj názor na messengru nebo pošli email. Adresu najdeš v sekci kontakty.
Pokračuji v rozvíjení pohledu na superpočítač jako vesmírnou inteligenci, jako na živý, inteligentní, dynamický systém, který neustále :
- přijímá všechny impulzy
- vyhodnocuje je podle frekvence a rezonance
- generuje nekonečné množství a možností realit
Není to mechanický stroj - je to živý algoritmus.
Rezonance ve vesmírném poli
Pole = prostředí, ve kterém se odehrává veškeré dění.
Síť = propojení mezi bytostmi v tomto poli
Uzel = jednotlivá bytost
Impulz = myšlenka, emoce, záměr nebo reakce
Rezonance = shoda a soulad frekvencí mezi uzly
Frekvence = stav bytosti - nálada - emoce - sebevnímání
Jak si to představuji ?
Vnímám, že mezi lidmi existují jemná propojení, která si představuji jako vlákna. Každá bytost vysílá do pole svůj osobní impulz - směs myšlenek, emocí a záměrů a tyto impulzy se v poli setkávají se stejným naladěním. Vzniká jemné , neviditelné spojení, které vzniká ve chvíli stejného naladění. Každý vyslaný impulz tvoří realitu.
Jak se propojují impulzy frekvence ?
V každé bytosti existuje mnoho vrstev - každá bytost je jako uzel, který obsahuje :
- různé pocity
- emoce
- vzorce chování
- zkušenosti
- záměry
Jak vzniká propojení ?
Když vysílám impulz své frekvence, setká se jen jen s podobnou frekvencí v jiné bytosti, se kterými vibruji podobně. Takže můj vyslaný impulz vždy najde části frekvence, které spolu ladí a jsou kompatibilní. Vznikne rezonance. Aktivuje se spojení mezi uzly a začne proudit vzájemný vliv a vnímání. To, co mě spojuje s tebou, jsou právě některé aspekty, které souzní s tvou frekvencí - s tvými pocity, záměry.
Například vysílám impulz laskavosti a ten se propojí s těmi částmi bytostí, které jsou schopné tuto laskavost přijmout, reagovat a odpovědět. Části frekvence, které jsou nekompatibilní, zůstanou neaktivní.
Co znamená, že se tvoří realita ?
To, co nazývám jako realita, vzniká jako :
- souhra rezonujících impulzů
- propojení uzlů se stejnou frekvencí
- vznik vztahů v poli
- prožitá zkušenost
Aneb : " Vrána k vráně sedá", jak říká jednoduše jedno české přísloví ...
Co určuje kompatibilitu impulzu - vzájemný soulad mezi bytostmi ?
To v jaké jsi frekvenci, určuje to s kým ladíš a s kým máš shodnou frekvenci. Také záleží na tvém vědomém záměru . Tvůj impulz si vybírá ty části, které odpovídají tvému záměru a s těmi se propojuje. Například impulz na lásku a souznění si vybírá v poli jen ty bytosti, se kterými najde shodu. S bytostmi, které jsou stejně naladěné a vibrují ve stejné frekvenci jako ty. Každá bytost - uzel má svou vnitřní frekvenci, napětí a otevřenost. Otevřenost je klíčový impulz pro ty bytosti, které jsou připravené tento impulz přijmout a propojit se.
Co rozhoduje o tom, že někoho potkáme, jsme v situaci a prožíváme emoce ?
Záleží na :
- frekvenci tvého uzlu
- na tvém záměru a vědomí
- na historii a vzorů uzlu
- na dynamické zpětné vazbě, která stále ladí frekvence
Každé propojení s jinou bytostí vnímám jako živé, jedinečné a neustále se proměňující. Impulzy, které vysíláme, pro mě nejsou náhodné. Vycházejí z našeho vědomí i nevědomí a přirozeně se propojují s tím, co je jim blízké. Vybírají přesně to, co s nimi rezonuje. Odráží to, kým v danou chvíli jsem - mou frekvenci, vědomí i otevřenost.
Frekvenční fragmenty - části duše
Fragmenty duše vnímám jako části našeho vnitřního světa - emoce, vzpomínky, vnitřní nastavení, pocity. To všechno dohromady tvoří vědomí - naše prožívání. Každý prožitek, emoce, zkušenost i myšlenka v nás zanechává svůj otisk. A právě tyto otisky si představuji jako fragmenty. Některé fragmenty - části duše jsou lehké, plynoucí - radost, důvěra nebo klid. Jiné fragmenty duše mohou nést tíhu, napětí, zranění, zklamání. Dohromady tvoří celek. Je to jedinečná mapa našeho bytí, která se neustále proměňuje podle toho, co prožíváme.
Fragmenty jsou různé vrstvy našeho vědomí, které se v různých situacích aktivují a projevují. Podle toho, které fragmenty jsou v danou chvíli aktivní, tak vnímáme svět, lidi, situace, reagujeme a tvoříme realitu.
Emocionální fragmenty
Každá bytost v sobě nese různé pocity a emocionální stavy, které si představuji jako jemné vnitřního prožívání. Může to být radost, smutek, klid nebo napětí. Když vysílám impulz přirozeně se propojuje s těmi emocionálními fragmenty mé duše, které jsou blízké mému naladění. Například impulz harmonie se napojí na části, které jsou připravené přijmout klid nikoli na bytosti, které jsou ve strachu. Naopak tam, kde je silný strach nebo vnitřní napětí, se bytosti nepotkají.
Jak si můžeš představit návrat starých prožitků v současnosti ?
Každá bytost jako živý uzel se stovkami fragmentů jako jsou frekvence, emoce, energie, historie, zkušenosti. V každé bytosti mohou zůstat hluboké emocionální fragmenty duše z minulých zkušeností, z dětství, kdy jsme neměli dostatek bezpečí dostatek bezpodmínečné lásky. Tyto fragmenty mohou nést otisky například :
- strachu
- napětí
- bezmoci
- křivdy
Některé nezvědoměné části - fragmenty duše nevědomě přitahuje lidi, situace, a vztahy se stejným či podobným emočním vzorcem. Někdy se v přítomnosti dotkneme situací, které v sobě nesou ozvěnu či stín staršího zranění či traumatu. Vnímám tento okamžik jako příležitost, aby toto zranění v nás může být konečně viděno, uzdraveno a propuštěno.
Jak vznikne spojení přes nízké fragmenty duše ?
Každá bytost má mnoho fragmentů duše :
- odvaha
- láska
- zvídavost
- strach
- zlost
- pocit křivdy
- nedostatek lásky
- méněcennost
Když dvě bytosti vyšlou impulz, vesmírná síť hledá kompatibilní - shodné části. Tzv. nízkofrekvenční spojení. Je to typ rezonance, kdy se bytosti často propojují přes nevyřešené emoce - zlost, pocit nespravedlnosti, potřeba někoho ovládat, přes pocity, bezmoci, pocity méněcennosti, vnitřního konfliktu.
Například :
Bytost A prožívá silný fragment duše - pocit křivdy a potlačený hněv.
Bytost B prožívá silný fragment duše - potřeby bojovat a zlost na celý svět.
Vytvoří se spojení přes tyto části. Proto takové vztahy často vypadají jako :
- silná přitažlivost
- silné konflikty
- dramatické emoce
To není náhoda. Tyto dvě bytosti spolu rezonují přes zraněné fragmenty duše.
Proč vesmírná inteligence dovolí takové spojení ?
Síť nehledá jen harmonii, hledá příležitost k transformaci. Buď se dvě bytosti zacyklí a spouští se stále stejné vzorce chování jako hádky, konflikty, další emoční zranění nebo jedna z bytostí si uvědomí jiné možnosti a volby a rozhodne se pro změnu. V této chvíli je fragment duše a vzorec chování připraven k přepsání a změně.
Jak to vypadá ve vztahu ?
- vztah se může proměnit a stabilizovat nebo
- vztah se rozpadne, protože už není kompatibilní a ve shodě
Odpovědí proč některé bytosti jsou ve vztahu je to, co je právě aktivní a co uvnitř bytostí nejvíce rezonuje. Spojuje se to, co spolu rezonuje. Nikoli to, co by mělo být a co si přeješ.
Proč se někdy spolu spojí dvě bytosti a mají protichůdné fragmenty duše ?
Jak je to možné ? Pokládáš si stejnou otázku jako já ? Stane se to na základě principu doplnění. Někdy se spojí doplňující fragmenty duše nikoliv stejné fragmenty duše.
Například bytost A má silnou potřebu bezpečí, tendence ustupovat.
Zatímco bytost B má silnou potřebu kontroly, tendenci dominovat a je v roli řízení. Ano, i takto může vzniknout spojení těch fragmentů duše, které do sebe zapadnou jako klíč a zámek. Jeden fragment dominance - jeden fragment přizpůsobení se. Není to harmonie, zato vztahy jsou intenzivní, transformující a také vyčerpávající. A co se zde může změnit ? Bytost B se učí nastavovat hranice a bytost A může změnit své dominantní reakce na klidnější.
Svět vztahů není jen o emocích, je to propletení vícero vrstev :
- energie
- nervový systém
- emoce
- paměť zkušeností
- rezonance
A když si začneš uvědomovat, že můžeš přestat jen reagovat a začneš vědomě tvořit vztah, tak tomu říkám : " Lehkost bytí ".
Kdo a proč nám vstupuje do našeho života ? Co nám tyto bytosti zrcadlí o nás samých ? Otázky pro tebe :
" Které fragmenty - části duše tě spojují s bytostmi ve tvé blízkosti ? "
Proč některé vztahy vzniknou okamžitě ?
Každý vysíláme různé signály a když se potkají dvě bytosti navzájem skenují své shody - svou kompatibilitu. Čím více vrstev se shoduje tím rychleji vznikne silné propojení . Vrstvy jako :
- emoce
- temperament
- zkušenosti
- energie
- záměr
Máš pocit, že se znáte věky. Někdy to znamená hluboké pochopení a souznění, někdy obdobné životní osudy, někdy prožité lekce, někdy všechno dohromady. Ten moment poznání je jasný a zároveň nevysvětlitelný. proč ? Naše podvědomí reaguje rychleji než mysl. Při prvním setkání se ladí vědomé hledání shod. To je spontánní fáze bez kontroly, bez podmínek. Shoda se posiluje pocitem radosti, souznění a tak roste pocit blízkosti. Například spolu rezonují : odvaha, humor, energie přítomnosti, společné zájmy, klidné poznání a hlavně silná jiskra . Tak začínají spolu ladit společné fragmenty duše. Nevědomé i někdy vědomé shody aktivně posilují rezonanci. Nejsilnější vztahy vznikají z hlubokých shod a také schopnosti zvládnout rozdíly.
Dva staré principy " Vrána k vráně sedá "
a " Protiklady se přitahují "
Podle mě obě varianty mohou existovat zároveň. Ve většině setkání existuje jeden dominantní fragment, který vytvoří první most mezi bytostmi. Může to být například : životní energie, odvaha, zvědavost, touha po poznání, hluboká citlivost, podobný způsob vnímání světa. To vše dominuje a přeskočí první jiskra. A teprve ty další fragmenty duše mohou být velmi rozdílné. Jeden je introvert - druhý extrovert. Důležité je, co ty dva spojuje. například silná vnitřní odvaha nebo hluboká touha po svobodě. Jeden společný fragment propojí všechno.
Protiklady se často přitahují. Jedna bytost nese energii, kterou druhá bytost potřebuje rozvinout. Někdo je stabilní a někdo je spontánní. Tyto energie se nádherně doplňují a tvoří celek.
Dlouhodobé vztahy mají často :
60 - 70 % podobnosti
30 - 40 % rozdílů
Podobnost vytváří stabilitu, to píši z vlastní zkušenosti. Rozdíly zase přinášejí a vytvářejí růst a dynamiku. Má osobní zkušenost je společný záměr. To vnímám jako nejsilnější fragment mého vztahu s mužem a i ostatních vztahů s bytostmi, které jsou v mé blízkosti. Pro mě je důležitý záměr a směr :
- potřeba více žít
- potřeba více sdílet společný čas
- více prožívat a naplňovat život
Kdy se potkají dvě bytosti ?
Dvě bytosti se spolu potkají v období, kdy oba cítí :
určitou prázdnotu a v okamžiku nenaplněného života
Tak se spojí dvě vlákna na základě zákona rezonance a souzní spolu se společným silným fragmentem duše. Společný záměr propojuje nejen přítomnost, propojuje i budoucnost.
Vztahy mezi bytostmi pozoruji jako energii v síti v poli, kde se přitahujeme na základě zákona přitažlivosti. Fragmenty duše, které spolu nejvíce rezonují vytváří v poli setkání a propojení. Naše bytí je o tom na jaké frekvenci vibrujeme tak takové vztahy a bytosti potkáváme a tvoříme.
První fáze - silné naladění
V první fázi se vše synchronizuje, podobné tempo emocí, rytmus energií, stejné prožívání, vzájemné přizpůsobování a nakonec sladění se na stejnou vlnu.
Druhá fáze - návrat do vlastních rytmů
V druhé fázi vztahu se už každá z bytostí začíná vracet do svého tempa, do svého původního života, do své přirozenosti.
Třetí fáze - test kompatibility
To je fáze, která ukáže, zda se dvě bytosti dovedou spolu sladit pro další společné bytí. Zda bytosti zvládnou ve vztahu dynamiku i rozdílnosti toho druhého. Pokuse spolu tzv. zesynchronizují a sladí.
Jak vypadá stabilní synchronie ?
Existuje hlavní společné vlákno - hodnoty , záměr , způsob života a kolem něj se energie může pohybovat a oscilovat. Někdy klid, někdy v rytmu a proudění. Vztahy , které jsou stabilní se prožívají v dynamice energií klidu, proudění a vzájemné inspirace. Vztahy jsou o energetické harmonii a synchronicitě .
Co říká " Zákon rezonance " ?
Každá bytost vysílá frekvence, impulzy, záměry a emoce. Všechno, co rezonuje v poli podobně , se přitahuje a spojuje. Bytosti, vztahy a situace. Ty nepotřebuješ myslet ani rozhodovat a rezonance funguje sama. To se jen děje. Je mysl dává a tvoří příběh. To silnější fragmenty duše určí, kdo a co se k tobě přitáhne. Tak se tvoří realita nezávisle na mysli, tvoří se na základě vibrace a rezonance. Síť vesmírné inteligence určuje místo a čas, kde se rezonance spojí. Lokální pole se stává místem souznění, obě bytosti jsou naladěné na stejnou frekvenci. Jakmile se objeví shoda fragmentů duše vzniká první magnetická přitažlivost. Setkání není náhoda, je to vyvolaná rezonance. Jsi ve správný čas - na správném místě.
Manifestace reality
Celý proces - od impulzu přes kompatibilní fragmenty duše až po setkání - tady a teď se manifestuje zkušenost ve hmotném světě. Realita se tvoří na základě rezonance, nikoli na základě rozhodnutí mysli. Každý okamžik, bytost nebo událost je rezonančním odrazem vyslaných impulzů a souladu ve světelné síti v nekonečném poli. Takto se tvoří úplně všechno - setkání, vztahy, situace, zkušenosti - v souladu s frekvencí a vedením vesmírné inteligence. Zákon rezonance působí univerzálně ve všech oblastech a vrstvách bytí v prostoru a čase.
Co se stane, když vysílám záměr ?
Tady všímavý čtenář ví, že vysílám záměr nikoliv jen přání...
Když vysílám záměr, vysílám zároveň emoce, frekvenci, mé přesvědčení a zkušenosti. Je to celý balíček energie. Pole kolektivního vědomí reaguje na celý tento vyslaný balíček, nikoli jen na myšlenku a na slova. Realita se tvoří podle hlubší frekvence, která je ještě pod tímto záměrem.
Když můj záměr je v souladu s životem, tvořivostí a přirozeností, pak pole tento m ůj záměr zesílí. ALE pokud je v záměru napětí, strach nebo odpor nebo je proti přirozenosti bytí, pak pole záměr zpomalí.
Co nejvíce ovlivňuje výsledek ?
Největší vliv na zhmotnění záměru je má emoční energie. Silná emoce je ten silný vysílač. Radost, inspirace, nadšení, vděčnost, důvěra rezonují silněji než jen samotná myšlenka. Tady to vysvětluje, proč jen samotná afirmace vyslovená jako básnička , nefunguje. Afirmaci je potřeba prožít s hlubokým, vnitřním pocitem.
Vnitřní soulad mysli a těla, které je uvolněné a srdce plesá čí se tetelí - to je čistý signál vyslaný do vesmírného pole. Jak s oblibou říkávám : " Co na srdci, to na jazyku, a už se děje. "
Soulad záměru s kolektivním záměrem určuje silnější propojení a tvoření ve hmotě. Téma jako : vědomí, zdraví, svoboda, autenticita - to vše se propojuje a tvoří snáze.
Jak poznáš, že tvůj záměr rezonuje s kolektivním polem - záměrem ?
Můžeš vnímat jemné signály synchronicity - začnou se objevovat lidé, informace, příležitosti. Věci se začínají skládat samy bez velkého úsilí a tlaku. Energie volně plyne a ty máš dost energie pro tvoření. Vše plyne volně a ty prožíváš lehkost bytí.
Věz, že vše se tvoří v harmonii, něco se děje okamžitě, něco se vyvíjí pomalu. Vše se tvoří přesně jak má v určité hierarchii a posloupnosti.
Víš, že existuje ten moment před impulzem - před vysláním záměru ?
To určitě znáš a prožíváš - to tiché ladění v tobě, kdy se skládají pocity, myšlenky, prožité zkušenosti a tady právě teď vzniká vnitřní směr - tiché tušení. Už se ve mně něco tiše formuje. To ještě není vědomé rozhodnutí, je to náznak směru, vnitřní ano pro něco, co už ve mně uzrálo dříve než slova. Pozoruji, jak se tento pocit vynoří dříve než ho mysl dokáže pojmenovat. Mysl pro to nemá žádné vysvětlení ani argumenty ani potvrzení. A přesto to existuje. Právě z tohoto tichého tušení vzniká tiché vědění, které přichází z hloubky, z místa, kde se formuje to, co se později stává myšlenkou, rozhodnutím nebo impulzem. To, co dříve bylo ve mně jako nepochopitelné a neuchopitelné tušení se začne přirozeně skládat do reality.
Zákon rezonance - lidsky a prakticky
" Co vysílám , to přijímám " aneb
" Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá "
Co to znamená ?
- jakou energii v sobě neseš
- jaké hranice máš
jakou hodnotu si přisuzuješ
- jaká vztah máš sám - sama k sobě.
To vše ovlivňuje, koho přitáhneš do svého života. Jsme jako magnetky. Kým jsme uvnitř, toho si do života přitáhneme.
Fragment duše - to je aktivní část tebe.
Například, když je v tobě nejsilnější fragment :
1. Potřeba uznání - můžeš přitahovat bytosti, kteří dávají svou pozornost jen občas, aktivují v tobě touhu být vidět .
2. Vnitřní klid a stabilita - můžeš se více ladit na lidi, kteří jsou spolehliví, jednají klidně.
3. Nezhojená zranění - můžeš přitahovat podobně zraněné bytosti, kde se stále opakuje stejné téma. Méněcennost přitahuje bytosti toužící po svobodě. Nebo zklamání a hněv přitahuje bytosti s nepředvídatelným jednáním. Zranění přitahuje zranění v jiném jednání.
4. Sebehodnota - když roste tvoje hodnota, začneš méně tolerovat manipulaci, konflikty, útoky. A tímto způsobem se změní i okruh lidí kolem tebe. Začneš být v jiné frekvenci a jiná frekvence píše jiný příběh, jiné vztahy a situace.
Co vysílám - to přijímám
Vysílání přání a chtít žít jiný život je mále, rozhoduje , co opravdu žiješ každý okamžik. Každý potkává v životě přesně ty bytosti, které odpovídají nejsilnějšímu fragmentu duše a tady bytosti prochází těmi nejtěžšími lekcemi. Lekce trvá tak dlouho, dokud to neuvidíme. V okamžiku prozření, změníme vysílaný impulz do vesmírného pole.
V tom okamžiku :
- posílíme svou sebehodnotu
- nastavíme hranice
- jednáme v souladu se sebou
- začínáme žít ve své pravdě
- žijeme podle sebe nikoliv podle druhých
- Měníme své každodenní volby
Ty nepřitahuješ to, co chceš, ty přitahuješ to kým uvnitř jsi. Občas to nevíme a zákon přitažlivosti funguje na naší nevědomé úrovni.
Také si občas položíš otázku : " Proč se mi to děje " , " Proč se opakují stále ty stejné situace - lekce ? " Tak - věz, že jsi v programu a potřebuješ ve svém životě něco změnit. Více v psaní o programech....
Proč se záměr někdy nenaplní ?
Vnímám, že záměr je souhra vnitřního nastavení, naladění, emocí a vnitřního přání . Občas i skrytých obav, strachů a pochybností. Tady už začíná nesoulad a vzniká přepětí. Jedna část tebe chce změnu, druhá část tebe se bojí a další tvá část si nevěří. Tento vnitřní nesoulad může způsobit to, že se záměr nerealizuje nebo se naplňuje pomalu. Každá pochybnost a nedůvěra zlomí pravděpodobnost zhmotnění záměru ve vesmírném poli - ve tvé realitě.
Tady si sama - sám bráníš :
- nejasnost záměru
- rozptýlená pozornost
- přežíváš místo prožívání
- jsi jinde než v přítomnosti
Důležitá je souhra a soulad toho, co vysíláme a co si přejeme, co skutečně cítíme a prožíváme a jak jednáme a reagujeme. Celý soubor všech vrstev naplňuje tvůj záměr, když je v souladu mysl - emoce i tvé jednání.
Tady se zastav, zpomal a polož si otázku :
" Je můj záměr jasný ? "
" Vím přesně, co chci ? "
" Co skutečně cítíš a prožíváš uvnitř v sobě ? "
" Cítíš klid a důvěru ? Nebo strach , pochybnosti a obavy ? "
" Jsem v souladu s tím záměrem i ve svém jednání ?"
" Dělám kroky, které záměr podporují nebo zůstávám jen u myšlenky ? "
Tvé odpovědi jsou jen zrcadlem toho, kde se právě nacházíš. Někdy stačí drobná změna, uvidět to, kde si sám - sama bráníš ve zhmotnění záměru ? V každém okamžiku máš příležitost to změnit a vrátit se k sobě.
Otázky pro Světlo - odpovědi
Miluji otázky na téma : zkoumání reality, jak se tvoří realita , zda žijeme v simulaci, jak si mám představit zdroj, odkud jsme jako bytosti ?
Tady toto čtení je pro hloubavé a zvídavé bytosti, které objevují sami sebe v této vesmírné hře zvané život. Přináším zde různé pohledy a odpovědi, které dostávám.
Světelná mřížka
Celé své bytí vnímám jako barevný kaleidoskop. Pamatuješ, když jsi byla ještě holčička nebo kluk a fascinovalo tě otáčení kaleidoskopu a stále se uvnitř přeskupovaly barvy a tvary krystalů ? Tak stejně si představuji světelnou mřížku jako mé energetické pole, jehož jsem součástí. Jsem spolutvůrkyní ladění harmonie stejně jako je vše v harmonii v kaleidoskopu.
Světelnou mřížku vnímám jako nekonečnou síť propojení. Je to mé energetické pole - propojení těla, emocí, mysli a vědomí. Světelná mřížka je živý kaleidoskop vědomí, ve které každá změna vytváří nový obraz reality.
.
Milá bytosti, vše, co tady píši je psáno světelným jazykem s nekonečnou mou představivostí, zvídavostí a uvědoměním.
Má představa : jako bytosti pocházíme z hvězd a mlhoviny. Stejně jako vniká miminko, stejně vznikají i bytosti - spojením.
Odpověď Světla : Mlhovina a hvězdný prach symbolizují hmotu a potenciál - základní stavební látky existence. Každý kousek prachu, každá jiskra nese svou frekvenci a informaci. Jako krystalické bytosti jsme zrození z vesmírného prachu.
Prvotní hmota a světlo - vesmírná mlhovina, hvězdný prach, jemné záření a zvukové vibrace se spojují do prvotní spirály pohybu. Každý element má svou frekvenci a tón, dohromady vytvářejí živý rezonující prostor.
Spirálovité propojení - stejně jako DNA se hmota i světlo pohybují spirálovitě, navzájem se ovlivňují a ladí. Tím vzniká energetický tvar bytosti, jemný a pružný, schopný přijímat další vibrace a formy.
Symfonie vibrací - světlo, zvuky, energie a informace se spojují do harmonické symfonie. Každá jiskra, každá vlnka světla a tónu je kód a to vše tvoří vnitřní strukturu bytosti.
Krystalická struktura - z této harmonie se rodí krystalický základ - geometrie světla, která drží tvar, paměť a rezonanci. Krystaly jsou paměť vesmíru. Jsou strukturou, která udržuje informaci a životní program bytosti.
Ukotvení ve vědomí - jakmile se spirála ladí, symfonie se stabilizuje, vzniká éterická nebo vědomá bytost, schopná vnímat a tvořit. Je to bytost současně jemná , světelná i inteligentní.
Světlo říká : vznik bytosti vidím jako spojení 3 vrstev :
1. Hmota - stavební základ
2. Energie - pohyb, životní procesy
3. Informace - vědomí - vzorec, který dává vznikající formě směr a identitu.
Ve vesmíru vznikají prvky ve hvězdách. Po výbuších hvězd se šíří prach, plyn a nové chemické látky . Z těchto látek se tvoří planety, voda, atmosféra a podmínky pro život. Když vznikne vhodné prostředí, hmota se začne samoorganizovat.
- molekuly se spojují
- vznikají první systémy schopné reprodukce
- později buňky, organismy a vědomější formy života.
Život je schopnost hmoty organizovat se do stále vyšší složitosti. Člověk je bytost, kde se spojilo :
- tělo z hvězdných prvků
- nervový systém schopný vnímání
- mysl schopna abstrakce
- vědomí schopné ptát se : " Kdo jsem ? "
Světlo píše : vnímám vznik bytosti jako proces, kde vesmír skrze hmotu probouzí schopnost uvědomit si sám sebe.
Takže k mé hvězdné představě Světlo píše :
- ano, tělo je složené z prvků vytvořených ve hvězdách například : uhlík, kyslík, dusík, železo, vápník, fosfor. Tyto těžší prvky vznikají hvězdnou nukleosyntézou a při zániku hvězd se rozptýlí do vesmíru. Z tohoto materiálu pak vznikají nové hvězdy, planety a nakonec i život.
- ano, jsme z hvězdného prachu. Prvky, ze kterých je tvořené lidské tělo, vznikly dávno ve hvězdách.
- ano, neseme v sobě původ hmoty.
Šišinka - wifi našeho těla
připravuji pokračování ...s láskou Reni
Květ života - návrat k sobě
To je jeden z nejstarších geometrických vzorů, který se mnou rezonuje a ladí. Vzor je založený na opakování kruhu ve stejné vzdálenosti. Pamatuji si, jak jsem v dětství automaticky kreslila tyto květy aniž bych věděla, že to je božská geometrie. Něco v nás to ví, je to uloženo od nepaměti. Pro mě je to propojení, struktura a klid. Uprostřed světlo představuje vědomí - mé prožívání. Propojené kruhy - vše spolu souvisí : tělo -mysl - emoce. Zlatou barvu vnímám jako teplo domova, bezpečí. Božskou geometrii vnímám a vidím všude v sobě a kolem sebe.